|
|
Kantátové a oratorní dílo Jana Hanuše: hudebně-historický kontext a pedagogické využití
Novotný, Vít ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Aschenbrenner, Vít (oponent) ; Valášek, Marek (oponent)
Tato práce vědomě navazuje na předchozí literaturu věnovanou životu a dílu Jana Hanuše, významného českého skladatele 20. století. Zaměřuje se na jeho tvorbu kantátovou a oratorní, která tvoří svébytnou a významnou část autorova odkazu. Práce si klade za cíl vytyčenou oblast zájmu nejen náležitě teoreticky prostudovat, nýbrž zasáhnout i do relevantních příbuzných praktických oborů: oboru umělecké interpretace a oboru hudební pedagogiky. Prvním, teoreticky zaměřeným cílem je zmapovat celou definovanou oblast Hanušovy tvorby v kontextu hudebního i společenského vývoje v průběhu 20. století, v kontextu genologicky příbuzné hudby jiných českých autorů a v kontextu Hanušova osobního skladatelského vývoje. Druhým cílem je dovést jedno ze studovaných děl, Poselství: svědectví o smrti Jana Palacha z roku 1969, k historicky prvnímu kompletnímu provedení v symbolickém i společenském kontextu, který dílu náleží. Třetím cílem je pak vytvořit a výzkumně prověřit didaktický materiál, který využívá specifik studované oblasti Hanušovy tvorby k přiblížení hudebního jazyka soudobé artificiální hudby dnešním žákům všeobecné hudební výchovy. Všechny tyto tři dílčí cíle se spojují v cíl obecnější, který dosah této práce přesahuje: zviditelnit a zpřítomnit nesmírně inspirativní odkaz výjimečného umělce a člověka Jana...
|
|
|
Kantáty ve schwarzenberské hudební sbírce ve Státním oblastním archivu Český Krumlov
ČÍŽKOVÁ, Ivana
Diplomová práce se zabývá kantátami z konce 18. a začátku 19. století ze sbírky Ar-nošta ze Schwarzenbergu, které jsou uloženy ve státním archivu v Českém Krumlově. Jde přibližně o dvě desítky skladeb, z nichž většina pochází z pozůstalosti hudbymi-lovného knížete Ernsta ze Schwarzenbergu (1773-1821). Většina skladeb je na německé texty, výjimečně jsou některé skladby na francouzské nebo italské texty. Součástí práce je rešerše provedená ve státním archivu, popis fondu a jeho rozčlenění po obsahové a funkční stránce a z hlediska původu. Zvláštní pozornost je pak věnována kantátám českých skladatelů Vojtěcha Jírovce, Leopolda Koželuha a Pavla Maška, které jsou rozebrány podrobněji. Do edice byly zařazeny první dvě části kantáty Pavla Maška Entjochung Deutschlands, která souvisí s osobností Karla ze Schwarzenbergu (1771-1820).
|
|
|
Duchovní hudba Johanna Sebastiana Bacha
Staňková, Eva ; Tvrdek, Petr (vedoucí práce) ; Špačková, Alena (oponent)
Anotace: Málková, Eva. Duchovní hudba Johanna Sebastiana Bacha. Praha: Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy, 2012. Diplomová práce. Cílem této diplomové práce je představení duchovní hudby Johanna Sebastiana Bacha a její teologické zvěsti. Vyhledáním a zhodnocením hudebně-teologických prvků v Bachově díle přibližuje práce Bachovo teologické, filosofické a mystické smýšlení. Předporozuměním a komplexním vnímáním Bachovy duchovní hudby lze hlouběji nahlédnout smysl a cíl umělcovy tvorby. V první (teoretické) části se zabývám myšlenkovými proudy, jež mohly Bachovu duchovní tvorbu ovlivnit. Následně vymezuji díla, která lze považovat za duchovní hudbu. V druhé (praktické) části vyhledávám hudebně-teologické prvky, jež Bacha při jeho tvorbě oslovovaly. Zkoumáním Bachova uměleckého stylu se snažím nalézt propojení hudebního a teologického obsahu a zároveň se snažím upozornit na závažnost teologické zvěsti Bachova duchovního díla.
|
|
|
Zrození barokní kantáty
Konvalinková, Anna ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Autorský abstrakt Diplomová práce se zabývá vznikem barokní kantáty na území severního a středního Německa. Představuje hudební formy, které zapříčinily vznik kantáty a významně tak ovlivnily její podobu, která vykrystalizovala v období pozdního baroka. Obraz německé hudby raného baroka doplňují medailonky tří stěžejních skladatelů, na jejichž vybrané tvorbě je doložen postupný zrod nové hudební formy - německé barokní kantáty. Druhá část práce je věnována analýze reprezentativního díla Dietricha Buxtehudeho Membra Jesu nostri, které představuje vrcholnou podobu této formy.
|
|
|
Ladislav Vycpálek: kantáta Blahoslavený ten člověk…
Kraftová, Nikol ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kantátou Blahoslavený ten člověk… v kontextu dobové kantátové tvorby a recepce díla Ladislava Vycpálka. Úvodem je předkládán ucelený skladatelův životopis s přehledem jeho mimohudebních aktivit a ocenění. Následuje souhrn výpovědí o skladatelově osobnostním založení a sumarizace hodnocení tvorby Ladislava Vycpálka jeho současníky v porovnání s referencemi v hudebněvědních publikacích. Další část týkající se kantátové tvorby Ladislava Vycpálka vychází ze skladatelových vlastních rozborů a je doplněna přehledem dobové české kantátové tvorby. K faktografii kantáty Blahoslavený ten člověk… je přidán výklad textové předlohy a shrnutí recenzí dosavadních provedení díla. Závěrečná kapitola se snaží nastínit změny v recepci této kantáty i celého Vycpálkova díla v průběhu 20. a 21. století a postihnout jejich příčiny a kontext.
|
|
|
Zrození barokní kantáty
Konvalinková, Anna ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Autorský abstrakt Diplomová práce se zabývá vznikem barokní kantáty na území severního a středního Německa. Představuje hudební formy, které zapříčinily vznik kantáty a významně tak ovlivnily její podobu, která vykrystalizovala v období pozdního baroka. Obraz německé hudby raného baroka doplňují medailonky tří stěžejních skladatelů, na jejichž vybrané tvorbě je doložen postupný zrod nové hudební formy - německé barokní kantáty. Druhá část práce je věnována analýze reprezentativního díla Dietricha Buxtehudeho Membra Jesu nostri, které představuje vrcholnou podobu této formy.
|
|
| |
|
|
Ladislav Vycpálek: kantáta Blahoslavený ten člověk…
Kraftová, Nikol ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kantátou Blahoslavený ten člověk… v kontextu dobové kantátové tvorby a recepce díla Ladislava Vycpálka. Úvodem je předkládán ucelený skladatelův životopis s přehledem jeho mimohudebních aktivit a ocenění. Následuje souhrn výpovědí o skladatelově osobnostním založení a sumarizace hodnocení tvorby Ladislava Vycpálka jeho současníky v porovnání s referencemi v hudebněvědních publikacích. Další část týkající se kantátové tvorby Ladislava Vycpálka vychází ze skladatelových vlastních rozborů a je doplněna přehledem dobové české kantátové tvorby. K faktografii kantáty Blahoslavený ten člověk… je přidán výklad textové předlohy a shrnutí recenzí dosavadních provedení díla. Závěrečná kapitola se snaží nastínit změny v recepci této kantáty i celého Vycpálkova díla v průběhu 20. a 21. století a postihnout jejich příčiny a kontext.
|
|
|
Duchovní hudba Johanna Sebastiana Bacha
Staňková, Eva ; Tvrdek, Petr (vedoucí práce) ; Špačková, Alena (oponent)
Anotace: Málková, Eva. Duchovní hudba Johanna Sebastiana Bacha. Praha: Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy, 2012. Diplomová práce. Cílem této diplomové práce je představení duchovní hudby Johanna Sebastiana Bacha a její teologické zvěsti. Vyhledáním a zhodnocením hudebně-teologických prvků v Bachově díle přibližuje práce Bachovo teologické, filosofické a mystické smýšlení. Předporozuměním a komplexním vnímáním Bachovy duchovní hudby lze hlouběji nahlédnout smysl a cíl umělcovy tvorby. V první (teoretické) části se zabývám myšlenkovými proudy, jež mohly Bachovu duchovní tvorbu ovlivnit. Následně vymezuji díla, která lze považovat za duchovní hudbu. V druhé (praktické) části vyhledávám hudebně-teologické prvky, jež Bacha při jeho tvorbě oslovovaly. Zkoumáním Bachova uměleckého stylu se snažím nalézt propojení hudebního a teologického obsahu a zároveň se snažím upozornit na závažnost teologické zvěsti Bachova duchovního díla.
|
|
|
Kantáta k narozeninám hraběte J. V. Haugwitze (1770-1842) od Gottfrieda Riegera a hudba na zámku v Náměšti nad Oslavou v jeho době.
KAUPOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá přepisem rukopisu kantáty od skladatele Gottfrieda Riegra k narozeninám náměšťského hraběte Jindřicha Viléma Haugwitze. Rukopis, jejž jsem zpracovala, mi byl poskytnut Moravským zemským muzeem v Brně. Kantáta, kterou se zabývá má bakalářská práce, byla naposledy prezentována počátkem 19. století zámeckou kapelou. Při přepisování této ručně psané partitury jsem použila program Finale, který mi umožnil nejen se blíže seznámit s touto skladbou, která by mohla opět zaznít na náměšťském zámku, ale i s dobou, ve které byla poprvé interpretována. Mnou přepisovaný rukopis jasně konstatuje, že hudební život na zámku v Náměšti byl v té době velmi pestrý, i to, že hrabě Haugwitz měl mezi svým služebnictvem mnoho nadaných hudebníků a hudba pro něj byla tou největší zálibou.
|
host ::
RSS.